Nejhlubší díra na světě: co doopravdy našli 12 km pod zemí?

Otázky

1. Internet tvrdí, že vědci na dně Kolského vrtu zaznamenali křik z pekla. Norský učitel Åge Rendalen přitom napsal televizi dopis, že o vrtu psaly norské noviny. Co je pravda o tom článku a o slavné nahrávce křiku? ve videu od 0:37

   Řešení

   Norský článek, na který se Rendalen odvolával, byl o stavebním inspektorovi, nikoli o vrtu, a Rendalen to sám přiznal už v roce 1990. U nahrávky křiku se nikdy neprokázalo, že pochází z nějakého vrtu.

2. Jak vědci v šedesátých letech skládali obraz nitra Země z měření otřesů a proč jim tato měření nestačila? ve videu od 2:09

   Řešení

   Když otřesy narazí na rozhraní dvou hornin, část se odrazí zpátky, jako ozvěna, a z takových měření vědci skládali obraz nitra Země. Ozvěna ale nedokáže jistě říct, z čeho vrstva doopravdy je, proto bylo potřeba to ověřit přímo.

3. Podle ozvěn měla v sedmi kilometrech končit žula a začínat čedič. Vrt tam čedič nenašel, byly tam velmi staré horniny, přeměněné teplem a tlakem, rozpraskané a nasáklé vodou. Proč to bylo pro vědu důležité? ve videu od 6:11

   Řešení

   Ukázalo se, že hranici, kterou vědci z ozvěny považovali za čedič, nejspíš způsobovaly právě změny v hornině (rozpraskání, voda), ne čedič. Ozvěnu z nitra Země tedy šlo vyložit jinak, než se myslelo, a vrt umožnil výklad ověřit přímým vzorkem. Uznejte i obecnější úvahu, že nepřímá měření je dobré ověřovat přímo, nebo že z jednoho místa nelze hned usuzovat na celou Zemi.

4. Legenda tvrdí, že dole bylo 1 100 stupňů a vědci v hrůze utekli. Co vrtání zastavilo ve skutečnosti? ve videu od 7:58

   Řešení

   Vrt nezastavili démoni, ale horko, hornina, která se deformovala a vylamovala ze stěn vrtu, a nakonec peníze.

5. Dvanáct kilometrů zní jako obrovská hloubka. Jak vychází Kolský vrt ve srovnání s celou Zemí a prorazil zemskou kůru? ve videu od 9:51

   Řešení

   Do středu Země je to přes 6 300 kilometrů. Na glóbu o průměru jednoho metru by byl Kolský vrt hluboký asi jeden milimetr. Zemskou kůru neprovrtal, ta je v tomto místě silná zhruba čtyřicet kilometrů a víc.

Kolik času stálo prohloubení vrtu

Podle videa trvala ve dvanácti kilometrech výměna vrtáku osmnáct hodin, samotné vrtání asi čtyři hodiny a vrt se přitom prohloubil o sedm až deset metrů. a) Jak dlouho trval jeden celý cyklus (výměna vrtáku a vrtání)? b) Kolik procent cyklu zabrala výměna vrtáku? c) Kolik hodin cyklu připadá přibližně na jeden metr prohloubení? Uveďte rozpětí. d) Kolik času a kolik metrů by to znamenalo při deseti takových cyklech?

Klíčové pojmy

• vrt
• zemská kůra
• otřesy (seismické vlny), ozvěna
• žula a čedič
• výplach
• vrtné jádro
• přeměněné horniny
• plastická deformace

Vysvětlení pojmů najdete ve slovníčku u videa.