Pracovní list · Dějepis · Matematika · Zeměpis · 8.–9. ročník ZŠ a SŠ
Kam se v roce 1584 ztratilo deset dní?
Pro učitele
Co si žáci odnesou: Žáci pochopí, že „ztracených“ deset dní nikdo neukradl: kalendář se po staletí rozcházel se Sluncem o 11 minut ročně a oprava to jen jednorázově srovnala. Naučí se pravidlo přestupných let a rozlišovat doložené události od pozdějších legend.
Na úvod, před puštěním videa: Proč má únor jednou za čtyři roky 29 dní? Co by se podle vás stalo, kdybychom s kalendářem nic takového nedělali?
Otázky
-
Proč se v lednu 1584 psalo v Praze jiné datum než na Moravě? A co z toho plynulo pro lidi, kteří mezi Prahou a Moravou cestovali? ve videu od 0:52
Řešení
Nový kalendář platil jen pro Čechy. Moravští stavové protestovali, že se jich nikdo nezeptal, a zavedli ho až na podzim. Kdo tedy na pár měsíců jel z Prahy na Moravu, „cestoval v čase“ o deset dní zpátky.
-
Co zjistili astronomové o jarní rovnodennosti? Proč to byl pro kalendář problém? ve videu od 2:32
Řešení
Rovnodennost nepřicházela 21. března, jak kalendář počítal, ale už 11. března; Koperník ji v roce 1516 naměřil přesně tehdy. Kalendář tvrdil, že je ještě zima, a Slunce už bylo deset dní v jaru – jaro „utíkalo z kalendáře“.
-
Caesarův rok byl jen o 11 minut delší než skutečný. Jak to, že se z tak malého rozdílu nasbíralo deset dní? ve videu od 5:03
Řešení
Chyba se každý rok přičítala dál: za 128 let se z 11minutových rozdílů nasbíral celý den a za 1257 let od Nikajského koncilu do roku 1582 vyšlo skoro přesně deset dní. Dny tedy nikdo neukradl – kalendář je po kouscích přidával a papež je jen najednou vrátil.
-
Proč reformátorům nestačilo jen vyškrtnout deset dní? Co museli změnit, aby se chyba nevracela? ve videu od 7:09
Řešení
Skok by nepomohl, kdyby kalendář dál přidával přestupné dny. Bylo potřeba sebrat ty 11 minut ročně, což jsou za 400 let zhruba tři dny, a proto se za 400 let vynechají tři přestupné roky.
-
Říká se, že Angličané po přechodu na nový kalendář křičeli v ulicích: „Vraťte nám našich 11 dní!“ Co o tom říká video a jak byste ověřovali, zda se to opravdu stalo? ve videu od 9:11
Řešení
Video to označuje za legendu: historici žádné takové vzpoury nenašli, heslo se objevuje na satirickém obraze z volební hostiny a legenda vznikla až později. Uznejte každý rozumný postup – hledat dobové záznamy o nepokojích, zjistit, odkud heslo pochází a kdy se poprvé objevilo.
Jak rostl rozdíl mezi kalendáři
V roce 1582 činil rozdíl mezi starým a novým kalendářem 10 dní. Starý kalendář má přestupný každý čtvrtý rok. Nový kalendář vynechává přestupný rok u celých století, která nejsou dělitelná 400. Při každém století, které starý kalendář má přestupné a nový ne, se rozdíl zvětší o jeden den. a) Které z roků 1700, 1800, 1900, 2000 a 2100 jsou přestupné ve starém a které v novém kalendáři? b) Jak velký byl rozdíl v roce 1752 (přechod Británie) a v roce 1918 (přechod Ruska)? c) Jak velký bude rozdíl po roce 2100? Své výsledky porovnejte s tím, co zaznělo ve videu.
Řešení
a) Starý kalendář: všech pět roků je dělitelných čtyřmi, takže jsou přestupné. Nový kalendář: 1700, 1800, 1900 a 2100 jsou celá století nedělitelná 400, tedy nejsou přestupná; rok 2000 je dělitelný 400, a proto přestupný byl. b) Rozdíl 10 dní + rok 1700 (starý ano, nový ne) = 11 dní, což odpovídá Británii v roce 1752 (musela přeskočit 11 dní). Rok 1800 přidá další den = 12. Rok 1900 přidá další den = 13, což odpovídá Rusku v roce 1918 (13 dní). c) Rok 2000 je v obou kalendářích přestupný, rozdíl se tedy nezměnil; po roce 2100 přibude další den: 13 + 1 = 14 dní. Video to potvrzuje větou „Po roce 2100 to bude čtrnáct.“
Klíčové pojmy
- jarní rovnodennost
- přestupný rok
- mandát
- stavové
- bula
- Nikajský koncil
- Velikonoce
Tomu rozumím · tomurozumim.cz · list lze volně tisknout a sdílet se žáky