Pracovní list · Fyzika · Zeměpis · Přírodopis · 8.–9. ročník ZŠ a SŠ

Bez Měsíce by měl den 6 hodin? Co je pravda a co mýtus

Video 10:54 · tomurozumim.cz/mesic/

Naskenuj a pusť si video
Video, přepis a zdroje

Pro učitele

Co si žáci odnesou: Žáci pochopí, co Měsíc na Zemi skutečně způsobuje (příliv, zatmění, brzdění zemské rotace, stabilizace sklonu osy). Naučí se rozlišit, co je doložené, co je výpočet nebo model a co jen hypotéza či internetový mýtus.

Na úvod, před puštěním videa: Co by se podle vás stalo, kdyby dnes v noci Měsíc zmizel? Napište si na papír dva tři tipy – po videu se k nim vrátíme a uvidíme, které z nich byly pravda a které přehnané.

Otázky

  1. Byla by noc bez Měsíce úplná tma? A které zvíře by změnu poznalo? ve videu od 0:38

    Řešení

    Ne, každá noc by byla jako novoluní: zůstaly by hvězdy, záře měst i slabé světlo samotné oblohy. Změnu by poznala některá zvířata, například africký brouk vruboun, který se v noci orientuje podle polarizovaného měsíčního světla na obloze – pro něj je celá obloha kompas.

  2. Zmizel by bez Měsíce příliv úplně? Čím by se ten, který by zůstal, lišil od dnešního? ve videu od 2:00

    Řešení

    Nezmizel, zůstal by jen sluneční příliv, protože slapová síla Slunce je asi 46 % té měsíční. Tam, kde se dnes Slunce s Měsícem sčítají, by zbyla zhruba třetina. Příliv by chodil každý den ve stejnou hodinu, zhruba po dvanácti hodinách, a zmizelo by skočné a hluché dmutí. Jak vysoko by voda stoupala na konkrétním pobřeží, se jednoduše spočítat nedá.

  3. Na internetu se píše, že by bez Měsíce měl den šest nebo osm hodin. Co k tomu říká video? A co by se stalo s délkou dne, kdyby Měsíc zmizel dnes? ve videu od 4:51

    Řešení

    Přesné číslo nikdo nemá, záleží na tom, jaký model vzniku Země a Měsíce použijeme. Měsíc Zemi svým přílivem brzdí, a proto byl den dřív kratší; bez Měsíce by byl den nejspíš kratší než dnes, ale o kolik, nevíme. Kdyby Měsíc zmizel až dnes, den by se nezkrátil: Země by se točila dál stejně rychle a jen by zpomalovala mnohem méně.

  4. Co spočítal Jacques Laskar o sklonu zemské osy bez Měsíce a proč z toho podle videa nevyplývá, že by se planeta zítra převrátila? ve videu od 6:32

    Řešení

    Laskar v roce 1993 spočítal, že by se sklon bez Měsíce mohl chaoticky měnit od skoro nuly až po 85 stupňů. Chaos ale neznamená, že se planeta převrátí zítra. Novější simulace Jacka Lissauera z roku 2012 ukázaly, že se osa bez Měsíce kývala víc, ale většinou jen v pásmu širokém asi 20 až 25 stupňů, a ty výkyvy trvají desítky tisíc let.

  5. Často se říká, že bez Měsíce by na Zemi nevznikl život. Proč vědci takhle jistě netvrdí? Použijte argumenty z videa. ve videu od 8:29

    Řešení

    Myšlenka, že život vznikl v přílivových tůních, je zajímavá hypotéza, ale jen hypotéza; její autor sám napsal, že nezávisí jen na přílivu, protože stačí i jiné střídání mokra a sucha, třeba rosa nebo déšť. Jiní vědci hledají počátek života v horkých pramenech na pevnině nebo u horkých průduchů na dně oceánu, což Měsíc nepotřebuje. Poctivá odpověď tedy zní: nemáme důkaz, že by byl Měsíc pro život nezbytný. Uznejte každou odpověď, která správně odliší hypotézu od důkazu a použije aspoň jeden argument z videa.

Spočítejte si příliv

Podle videa je slapová síla Slunce asi 46 % slapové síly Měsíce. a) Označte sílu Měsíce za 100 dílů. Kolik procent z celkové síly tvoří Slunce tam, kde se obě síly sčítají? Odpovídá výsledek tomu, co říká video? b) Na většině pobřeží jsou dva přílivy zhruba za 24 hodin a 50 minut. Jak dlouhý je přibližně čas mezi dvěma přílivy? O kolik se liší od sluneční „dvanáctihodinové“ periody? c) Měsíc se od nás vzdaluje asi o 3,8 cm za rok. O kolik centimetrů a metrů by to bylo za 100 let při stejném tempu?

Řešení

a) Měsíc 100 dílů, Slunce 46 dílů, dohromady 146 dílů. Podíl Slunce: 46 / 146 ≈ 0,315, tedy asi 32 %, přibližně třetina – to souhlasí s videem („zbyla by zhruba třetina“). Jde o srovnání sil, ne o předpověď výšky vody na konkrétním pobřeží; ta závisí na tvaru zálivu a hloubce moře. b) 24 h 50 min = 1 490 min; dva přílivy → 1 490 : 2 = 745 min = 12 h 25 min mezi dvěma přílivy. Sluneční příliv by chodil po 12 h, rozdíl je tedy asi 25 minut. Těch 50 minut navíc za den vzniká tím, že Měsíc mezitím kousek popojde a Země ho musí dohnat. c) 3,8 cm × 100 = 380 cm = 3,8 m (při stejném tempu).

Klíčové pojmy

  • příliv a odliv
  • vzdutí
  • slapová síla
  • skočné a hluché dmutí
  • sklon zemské osy
  • úplné sluneční zatmění
  • hypotéza
  • Theia

Tomu rozumím · tomurozumim.cz · list lze volně tisknout a sdílet se žáky